TATÍNEK BUDE MAMINKOU

Němečtí gayové a lesbičky budou mít od dubna tohoto roku nárok na slevu, kterou poskytuje párům železnice na potvrzení o společném bydlišti. Druhý člen homosexuálního páru dostane jízdenku za poloviční cenu.

Před časem proběhla v amerických médiích zpráva o jednom článku z nejmenovaných novin. Tento článek napadl nový slavný dětský seriál. V tomto seriálu vystupuje šest malých postaviček, každá postavička má svou barvu .
Při začáteční znělce postavičky vyskakují z poza kopce, když všechny postavičky vyskáčí a dopadnou vedle sebe, skládají barvy duhy. Článek z nejmenovaných novin obviňuje tvůrce seriálu TINKY LINKY, že ty to postavičky jsou homosexuální.

Už pánové Voskovec a Werich věděli že život není náhoda. A měli pravdu, každý z nás už prožil nějaké ty útrapy, stesky, ale i hezké chvilky. Vím, že život není růžový ani černobílý, život nám nastraží hodně překážek, vždy, když si myslíme, že náš život je tak perfektní, že to už lepší být nemůže, nastane zákonitě zkrat. Ale nadarmo se neříká nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř a naopak.

I mezi našimi členy jsou tací, kteří se cítí v pohodě, a druzí, kteří se cítí na okraji propasti. Ti kteří se cítí v pohodě, by jim měli pomoci projít kritickým obdobím, ale vždycky je nějaké ale.

I já sem se snažil pomoci, jenomže člověk míní a čas mění, někdy jsem pomohl, někdy jsem ublížil než pomohl a je vás vážení dost. Nemůžu se rozkrájet, už se mezi sebou trochu znáte, a nezapomeňte, že

Nejmenovaný čtyřiadvacetiletý kanadský hokejista podal žalobu na třicet osob a institucí, které údajně měly vědět o tom, že byl zneužíván trenérem. Soud probíhající v městečku Saskatchewan nebude jediným sporem mezi mladým hokejistou a trenérem. V poslední době se totiž za velkou louží množí případy, kdy trenér využívá svého postavení k tomu, aby uspokojil své choutky.
“Nejprve mě osahával a pak jsem mu musel dělat orální sex”, tvrdí šestnáctiletý bek jednoho univerzitního mužstva, který žaluje trenéra kvůli obtěžování nejen sexuálnímu, ale i psychickému vydírání. Zmíněný kouč ho totiž v případě, že by mu nevyhověl, odmítl stavět v zápasech středoškolské ligy. Mimochodem, právě v této soutěži byl nedávno zadržen asistent hlavního trenéra, kterého klubové kamery zachytily při análním styku s třináctiletým hráčem v šatně.

Robert Vano

Fotograf Robert Vano (50) má americký pas, ale žije v Praze. Považuje se za Maďara, i když se narodil v osmačtyřicátém roce ve slovenských Nových Zámcích. Na konci loňského roku měl mít ve Slovenském institutu v Praze bilanční výstavu, ale sešlo z ní, protože ředitelka institutu požadovala odstranění dvaadvaceti “závadných fotografií”. Zatímco krajiny, zátiší, ba i ženské akty by prošly,akty mužské nikoliv.
Jmenujete se Robert Vano...to zní až neskutečně literárně. Čistě náhodou : není to pseudonym ?
Není to pseudonym. Ale když jsem se narodil, to jméno vypadalo jinak. Prošlo svým vývojem. Nejprve jsem se jmenoval Vanyó, ale v padesátých letech, kdy se maďarská jména poslovenšťovala, ze jména zmizelo ypsilon a přibyl háček. Z příjmení Vanyó se stalo Vaňo. Pak jsem emigroval a v Itálii se úředníkům ten háček buď nechtělo psát, nebo ho neměli na psacím stroji a proměna jména byla ukončena. Italové si mysleli, že jsem Ital. Když jsem jim vysvětloval, že jsem z Československa, tak mávali rukou : “Ale to nevadí, to byla kdysi taky Itálie – až po Londýn byla všude Itálie.”
Zvykl jste si na tu změnu ?
Skvěle. Když se vrátím na Slovensko a někdo řekne třeba : “Hele, není to Vaňo ?”, chvíli trvá, než si uvědomím, že se baví s největší pravděpodobností o mně.
Proč jste emigroval ?
Protože mi hrozila vojna. Věděl jsem, že bych tu buzeraci určitě neustál. Pořád jsem si myslel, že by mě mohl táta z vojny nějak dostat, byl to komunistický funkcionář a pomohl hodně kamarádům, ale v mém případě si myslel, že vojna prospívá. Tak jsem prodal známky, koupil jsem si zájezd do Bulharska, v Jugoslávii z něj vystoupil a přešel do Itálie. Pak jsem byl v lágru v Terstu a z něj se dostal do Ameriky
Co se stalo, že jste začal fotografovat ?
V Americe jsem nejprve dělal kadeřníka a poté jsem začal pracovat jako vizážista a spolupracoval jsem s fotografy, kteří dělali pro Cosmopolitan a podobné časopisy. Poslouchal jsem, co říkají a sledoval, co dělají. Kopíroval jsem je. Jeden z nich, Marco Glaviano, mi řekl, že nemá smysl, abych fotil jako on a našel si opravdu něco svého. Oponoval jsem mu, že já dělám právě to, co chci, a to, co chci, vypadá shodou okolností jako jeho fotky.

************************************

A on na to, že je to nesmysl, že on fotí holky protože je miluje, kdežto já k nim nemám vztah, a tak ať zkusím vyfotit svoje největší tajemství.
Takže kluky ?
Přesně tak.
Co vám konkrétně vadí na vašich fotkách ?
Rekvizity. Snažím se fotografie oprostit od zbytečných rekvizit. Od věcí, které by mohly význam fotografie posunout někam jinam, než jsem sám chtěl. Moje modely musely furt něco držet nebo být o něco opřené a tak dále.
Daří se vám to oprošťování ?
Jak se to vezme. Teď už jsem své fotografie docela pročistil. Ale pořád je tam ještě postel, v níž je model. Možná by bylo lepší se postele zbavit, jenže se mi zdá, že postel je hodně obsažné téma, a tak u ní – zdá se – zůstanu ještě dlouho.
Jaké postele máte rád ?
Velké. S tvrdými matracemi.
Komu byste vy stál modelem ?
Nikomu.
Proč ?
Nerad se fotím. Nelíbím se sám sobě, a proto možná fotím kluky, kteří vypadají tak, jak bych sám chtěl vypadat.
Kdy jste spokojený se svou prací ?
Když se přiblíží mé prvotní představě.
Hledáte svůj ideál i při fotografování ?
Ano. Zajímá mě dokonalost. A krása. Nehledám takovou tu odvrácenou stranu života, nechci dokumentovat ani kritizovat.
Otevřeně hovoříte o své sexuální orientaci. Stalo se vám v Čechách, že by se tahle upřímnost obrátila proti vám ?
Nikdo mi nic neřekl do očí. Nikdo mi ani nenadával do buzerantů. V Americe by mi ale vysvětlili, že kvůli mé homosexualitě mi nějakou zakázku nedají, a já bych se mohl soudit ! Kdežto tady se jenom můžu domnívat, že jsem několikrát nedostal práci, na kterou jsem měl schopnosti, protože někdo nechtěl, aby bylo moje jméno spojeno s jeho produktem.
Jak dlouho chcete fotografovat ?
Dokud se to nenaučím. Až budu mít dojem, že jsem udělal fotku, kterou jsem si představoval v hlavě, nebudu mít potřebu v tom pokračovat. Ale zatím...

Zdroj: Reflex č.11/99 (zkráceno)

erve

1) Byl upřesněn dopis s žádostí o sponzorství na akci "Světlo pro AIDS"
Dopisy budou rozeslány příští týden.
Zajistí Hampl
2) Na FÚ byla podána žádost o registraci, která byla vyřízena a bylo podáno daňové přiznání za rok 1998.
3) Jednání o prostorech nadále probíhají.
4) Žádost o povolení průběhu akce v Pelhřimově na náměstí je potřeba podat na MěÚ Pelhřimov
Zajistí Vlach
5) Po vyřízení žádosti na MěÚ podat vyrozumění na Polici ČR.
6) Na MěÚ Pelhřimov podat žádost o příspěvek na akci dle čl.1.
7) Stanovy byly zaslány na MV.
Smrt následkem Viagry

8) Připomíná se vypracovat presentaci klubu na Duhový festival. Je potřeba spojit se s organizátory (017/3234505).
9) Odběr krve na náměstí bude uskutečněn v sanitním vozidle, které zajistí Vlach přes Autoslužby Kocián Pelhřimov.
10) Rada klubu rozhodla podpořit člena klubu Stanislava Pěšku v soudním sporu, ve kterém je diskriminován pro svoji sexuální orientaci. Po seznámení se s materiály o tomto sporu bude odeslán dopis předsedovi senátu se stanoviskem klubu k tomuto případu, hlavně proti zaujatému jednání soudkyně. Doporučuje se dopis před odesláním konzultovat s právníkem SOHO.
11) Napsat dopis jako reakci na inzerát v časopise AMIGO. Odeslat na adresu AMIGO, P.O. BOX 60, 180 21 PRAHA 8, zn. 25013 (Petr, 29 let).
12) Členská akce se bude konat 20.3. Bylo domluveno uskutečnit výlet na Křemešnickou rozhlednu. Propozice akce budou rozeslány příští týden.
13) Redaktora Hrubého informovat o akci 20.3.

Do autobazaru přijde pán a chce levné starší auto. Říká prodavači : "Na typu mi nezáleží, hlavně aby karoserie měla barvu mužského spermatu" "A proč, prosím vás ? " vykulí oči prodavač. "No, kdybych ho někde škrábnul, abych si ho mohl sám nastříkat !"

Tento měsíc se sejdeme v sobotu 24.4. (na Jiřího) a půjdeme se podívat na rozhlednu na Křemešníku. Sraz všech členů je v 10 hodin na autobusové zastávce v obci VYSKYTNÁ na trase mezi Pelhřimovem a Jihlavou